Prinášame Vám trochu úsmevu do tej skepsy z korony či zlého počasia, ktorá sa nás v týchto dňoch akosi chytá. Kto z Bystričanov by nepoznal „bystrickú hymnu“ v podaní nezabudnuteľného Honzu Nedvěda s priliehavým názvom Banská Bystrica. Málokto však vie, čo sa v texte tejto piesne skrýva.

Honza Nedvěd

Známu skladbu o Banskej Bystrici zložil Honza Nedvěd v roku 1999.  Mala na Slovensku a najmä v meste pod Urpínom taký skvelý ohlas, že  v roku 2005 pri príležitosti 750. výročia založenia nášho mesta dostal za ňu známy spevák Cenu primátora.

Traduje sa, že Nedvěd chcel pôvodne zložiť pieseň o Bratislave. Ale po návšteve Banskej Bystrice bol tak unesený krásou nášho mesta, že si domov odniesol hotový text a naň zložil hudbu k piesni „Banská Bystrica“. Napokon ju zaradil aj na svoj úspešný album „Vašek“, s ktorým vystupoval na mnohých  koncertoch..

Banská Bystrica

Znám milostná dotýkání
domů a hor a tichých strání,
viděl jsem je náhle jednou večer
před sebou stát.

V kruhu se kolem města hora svírá,
jak kolem lidí smutná naděj a víra,
zahlíd jsem víru jednom z mraků
v paprscích plát.

Ref: Nad Bánskou Bystricí je noc
a lidem co pospíchaj spát
vůní stromů voní dech.
Jak miloval Pán Bůh tenhle kraj,
když takovou krásu mohl mu dát,
obklopit horou pláč a zpěv.

Za život člověk vidí kdesi cosi,
kde všude byl a co si v sobě nosí,
já jsem se do tvé krásy Bystrice zamiloval.

Taky bych chtěl se k horám ráno dívat,
otevřít okno, slyšet dřevo zpívat,
to, jak se kmeny stromů snaží po větru dát.

Ref: Nad Bánskou Bystricí je noc
a lidem co pospíchaj spát
vůní stromů voní dech.
Jak miloval Pán Bůh tenhle kraj,
když takovou krásu mohl mu dát,
obklopit horou pláč a zpěv.

Prekvapenie

Vcelku známe slová, no až teraz nám v jednej bystrickej rodinnej krčmičke prezradili, že maestro Nedvěd zakomponoval do svojej skladby jedno malé tajomstvo. Je to celkom vtipná záležitosť, ale asi by ste tie inkriminované slová v texte so skrytým významom dlho a možno i márne hľadali. Nebudeme Vás zbytočne napínať a vyjdeme s farbou von.

Text refrénu v znení „vůní stromů voní dech“ predstavuje obľúbený nápoj na Horehroní borovičku, ktorá má vlastne pôvod v Poľsku.

„Oni tam pálili takzvanú samohonku nevýraznej chuti a vylepšovali ju práve pridaním fialových guľôčok z jalovca, teda z borievok,“

vysvetľuje Július Forsthoffer, popredný odborník v oblasti liehovarníctva a tiež člen Slovenského Rádu rytierov destilátov.

Na území Spiša a možno aj Horného Uhorska bol prvým pálenčiarom borovičky Sebastian Lam. V roku 1432 začal páliť jalovec a pálenku pomenoval borovička. Tento destilát si zachoval priazeň mnohých Slovákov až dodnes, Banskú Bystricu nevynímajúc. No a všimol si to aj Honza Nedvěd, ktorý vraj borovičku skryto zakomponoval do svojej skladby o našom meste. Nie nadarmo sa u nás na strednom Slovensku vraví: In borovička veritas (v borovičke je pravda).